Psychické násilí, strašák, který není vidět

20.08.2020

Psychické násilí, strašák, který není vidět
 
Jste spokojeni ve vztahu ve kterém žijete? Nebo má Váš vztah nějaká omezení? Taková ta, která na první pohled nic neznamenají a člověk je tak nějak přijme, protože toho druhého miluje.
Co když jsou tato omezení ve své hloubce něco víc? Co když zjistíte, že žijete s manipulátorem a žijete v psychickém násilí a týrání?
Jsou totiž omezení, které do vztahu nepatří.

Uděláš to, protože...
Tato věta je takový velký nešvar, který zabíjí nás samotné. Je to podmínka, která do vztahů nepatří. Věci bychom měli dělat, protože chceme my sami a ne proto, že nám to někdo ve vztahu přikáže. "Ty se s těmito lidmi přátelit nebudeš, protože mi vadí, špatně se na mě dívají. Pokud mě miluješ, už se s nimi dál stýkat nebudeš"
Vidíte tu větu? Vidíte to sdělení? To omezení nás samotných? To, že je nám v ní zakázáno být šťastní, ať už s našimi blízkými nebo přáteli, které máme rádi? Je nám v ní v podstatě zakázáno být sami sebou? 

Jsou to naši blízcí, naši přátelé a náš partner, pokud mu vadí, by měl respektovat to, že nám je s nimi dobře. Vídat se s nimi však nemusí.

"Pokud mě miluješ, už to neuděláš ....."

Ty jsi neschopná, neumíš... 

Pokud žijeme v rovnocenném vztahu, náznak něčeho takového bychom ve vztahu slýchat neměli. Naopak bychom měli slýchat: "To nevadí, že se ti to nepovedlo, udělej to znovu, uvidíš, že se ti to tentokrát povede a bude to ještě lepší! Nebo - Pojď, uděláme to spolu a příště už to zvládneš sám(a)" .... Věty, které nás shazují, do vztahu nepatří. Ubírají nám totiž sebevědomí. Po nějakém čase se pak stane, že o své sebevědomí přicházíme a přijdeme tím o smysl života. Přejde nás chuť žít, nic nás nebaví, protože vlastně nic neumíme a děláme všechno špatně, tak proč se o něco vůbec pokoušet. Jsme nešťastní a nevíme vlastně proč. 


"Manipulátor nás nemiluje, manipulátor nám lásku bere"




Vždy vše na čas...

"Proč si mi neodpověděla na zprávu hned!? Ty někoho máš že jo... Ta večeře bude přesně v šest, jinak uvidíš! V pět končíš v práci, domu to máš autobusem 15 minut, autobus ti jede v 17:04 ze zastávky, v 17:19 staví na zastávce před domem, jak to, že si přišla pozdě, mám hlad a není tu večeře! "

"Ta večeře bude přesně v šest ......."

Omezování v čase a omezování lidské svobody. Omezování nás samotných. Nikdo nemá právo nám poroučet, nařizovat kdy a co a jak, natož přikazovat co a kdy budeme dělat.
Pokud jsme v této fázi vztahu, je dobré si to přiznat a rozhodně se za to není potřeba stydět. Je to pouze chyba, lekce, kterou nyní procházíme.

Za život uděláme nespočet chyb a je to tak v pořádku. Každá chyba nás však většinou něco stojí. Tady nás to stojí především naše JÁ. Vždy je ale důležité si umět říct dost a postavit se za své vnitřní přesvědčení, za svou intuici, protože ta vždycky ví, co už je pro nás moc a co nikoli, jen jsme se naučili ji odsunout někam do pozadí. Vezměte ji zpět, je to náš nejdokonalejší radar, který v životě máme.

"Nedovolme nikomu, aby nás uvnitř zabíjel. Tito lidé, kteří se k nám takto chovají, nemají dost lásky pro sebe, tudíž nemají lásku ani ke svému okolí, a proto nám naši lásku berou. Již ji ale nevracejí zpět."

Je mnoho dalších vět zabijáků, které do lásky nepatří. Pokud si myslíte, že takové věci slýcháte, ozvěte se nám. Rádi vám poradíme a odpovíme na případné dotazy. 


 ©  Tereza Pomschárová